Open My Eyes 1

30. května 2009 v 14:52 | Guiltinka |  Open My Eyes
Autor: Guiltinka
Žánr: Slash s větší či menší depresivní příměsí
Přístupnost: Teoreticky 15+ ale kdo mě bude poslouchat že? xD
Párování: Lauri/Aki
Příběh: Lauri miluje svého přítele. Tedy miloval, do té doby, než mu
začal ubližovat jak fyzicky, tak psychicky. Netuší, že je do něj
celou dobu zamilovaný bubeník z jeho kapely. Nezbývá než
čekat, kdy Lauri otevře oči...nebo až mu je otevře někdo jiný
a on pozná, o co celou dobu přicházel.

P.S.: NEZNÁM NIKOHO Z THE RASMUS, TENHLE PŘÍBĚH SE NIKDY NESTAL A ANI NESTANE. JUKKA, O KTERÉM SE VE FANFICTION BUDE MLUVIT, NENÍ ŽÁDNÝ VÁM ZNÁMÝ JUKKA, NENÍ TO TEDY MÍŘENÉ NAPŘÍKLAD PROTI JUKKOVI MIKKONENOVI (SIR CHRISTUS) NEBO NĚKOMU PODOBNÉMU!

"YlLÖNENE!" zařval hluboký mužský hlas a Lauri sebou poplašeně
škubnul. "Ano Jukko?" odpověděl mu vystrašeně. Věděl co udělal.
Věděl, že přijde, bude křičet a bude ho bít. Jako vždycky. A to jenom
proto, že usnul a zapomněl mu udělat večeři. Lépeřečeno ani nemohl.
Lednička zela prázdnotou a na nákup jít nesměl-kdyby se Jukka dozvěděl,
že byl venku, byl by naprosto nepříčetný. Takhle ho v domě držel měsíc.
Měsíc bez The Rasmus. Měsíc bez Eera, Pauliho a Akiho. Měsíc,
během kterého mluvil jenom dvakrát s Akim a jednou s Eerem a Paulim.
Už toho měl dost ale...co mohl dělat? Celý den byl zamčený doma,
klíče měl Jukka a vylézt oknem nepřicházelo v úvahu-bydleli v šestém patře.
Nezbývalo mu než jít za Jukkou, než si ho najde sám. Povzdechl si,
vstal z postele a vešel do obývacího pokoje. Jen co otevřel dveře,
vrazil mu Jukka facku, až se Lauri zapotácel a skácel se na podlahu.
Držel se za nos, ze kterého mu pomalu začla stékat krev.
"Jukko..."zakňučel a pokusil se vstát. Další rána přímo do břicha ho srazila zpátky.
"YLÖNENE! Víš, že když každý večer přijdu z práce, chci tu mít ihned
teplé jídlo! CO JSI DĚLAL?!" zařval Jukka a měřil si Lauriho nenávistivým pohledem.
"Já...já jsem na chvíli usnul" pípnul Lauri a natáhl se pro papírový kapesníček,
aby se pokusil alespoň trochu zastavit krvácení. "USNUL?! Ylönene,
já bych taky rád spal, ale nezapomeň, že nás živím, takže brzo ráno chodím do práce a vracím se až večer, VEČER! MAKÁM CELEJ DEN JAKO VŮL A TY MI NEJSI
SCHOPNEJ UDĚLAT ANI TU BLBOU VEČEŘI!"Jukka začínal velmi rudnout
v obličeji. Lauri se už celý třásl a doufal jen, že to tentokrát nebude tolik
bolet a podaří se mu Jukku nějak uklidnit. "Lásko" začal roztřeseně "když pět minut počkáš,něco ti rychle uvařím...prosím". "Kdybych tě mohl vyhodit, vyhodím tě" procedil Jukka nenávistivě skrz zuby. "A co ti v tom brání?"zeptal se ho
Lauri a zvednul hlavu. Vzápětí schytal prudký kopanec do žeber.
Zaskučel a opět se skácel."NEBUĎ DRZEJ! Chceš vědět co mi v tom brání?
Chceš to vědět? Je to ten tvůj idiotskej bubeník!" zaječel Jukka a ještě jednou
Lauriho nakopnul. "A-Aki?" otázal se Lauri. "Kdo jinej asi?! A neboj se hošánku,
já jsem viděl, jak na tebe zírá!". "Blbost, Aki je na holky" namítl Lauri.
"Neodmlouvej a pohni s tou večeří!" Jukka Lauriho srazil pěstí na zem
a nasupeně si odešel sednout do obývacího pokoje. "A ZA PĚT MINUT AŤ TU MÁM VEČEŘI!"slyšel ho Lauri ještě zaječet. "Jasně, jasně, hned to bude" s velkou námahou vstal a se snahou nevnímat bolest se doplazil do kuchyně, aby vyhrabal poslední zbytky jídla a pustil se do vaření Jukkovy večeře.


********************

Aki seděl spolu s Eerem a Paulim u stolu v kavárně. Pomalu upíjeli kávu a debatovali.Debatovali o Laurim. "Pauli, já se o něj OPRAVDU bojím...vždyť jsem ho víc jak měsíc neviděl a navíc jsem s ním mluvil naposledy před dvaceti dny!"
Aki usrkl trochu kávy, nicméně znepokojený výraz v jeho tváři mu zůstal.
"Myslíš že já se o něj nebojím?" zabořil Pauli hlavu do rukou.
"Měli by jsme něco udělat...třeba ho navštívit nebo tak" navrhl Eero,
který se doteď do debaty příliš nezapojoval. "Ty víš kde Jukka bydlí?"
obrátil se na něj pochybovačně Aki. "Nevím" přiznal Eero "ale mám pocit,
že mi Lauri dával někde jeho adresu...zkusím se po tom podívat" slíbil.
"Super" souhlasil Aki "tohle by jsme měli vyřešený...ale proč nepíše SMSky,
nevolá nebo tak? A nebo třeba nepřijede?".
"Třeba nemá čas...nebo mu to Jukka nedovolí" napadlo Pauliho.
"Blbost...omezoval ho Jukka někdy?" Akimu se to nezdálo.
Nikdy si nevšiml že by měl s Jukkou problémy. "Kluci..."
pronesl zamyšleně Eero a napil se kávy "taky jste si po minulém koncertě všimli,
že si Lauri nesundal to úplně propocené tričko?". "No a?"
nechápal Aki. "Ty myslíš že..." prohlásil vyděšeně Pauli.
Že ho Jukka bije? Ano myslím...vždyť dřív vždycky zapadl do šatny
a hned si sundal tričko...proč by si ho najednou před náma nechtěl sundavat?"
Eero měl dobrý argument, který Aki s Paulim nemohli vyvrátit.
"Chudáček Laurínek..." vzdychl polohlasně Aki. "Co prosím?"
nerozuměl mu Pauli. "Říkal jsem jen...chudák Lauri"
pokusil se to zamluvit Aki. "Jo tak...pánové nechcete už jít?
Eero by se mohl pokusit najít tu Jukkovu adresu a já slíbil Leeně,
že s ní půjdu na večeři..." Pauli dopil poslední zbytek kávy a vstal.
"Takže jdeme" Aki vstal také a oblékl si bundu "a Eero,
pokud seženeš tu adresu, ihned mi zavolej...tak zatím"
rozloučil se Aki s Eerem a Paulim a jako první vyšel ze dveří kavárny.
Pauli s Eerem ho v několika vteřinách následovali.

********************

Lauri si oddechl. Jukka byl s večeří spokojený a hned jak dojedl,
ohlásil mu, že odchází do hospody. Lauri se na jednu stranu bál,
že přijde opilý a nastane peklo, na druhou byl rád,
že Jukka na chvíli vypadnul z domu. Konečně si mohl sednout k televizi,
sledovat zprávy a mezitím si ošetřit svoje zranění. Kolem desáté televizi vypnul
a odploužil se do ložnice. Vzbudil ho až hluk u dveří. Zamžoural na budík
na nočním stolku. Půl druhé. "A sakra..." zamumlal. Když se Jukka vracel
takhle pozdě, rozhodně nebude střízlivý. Nemýlil se. Sotva oevřel dveře,
naskytl se mu pohled na motající ho se přítele, který jakmile ho spatřil,
zařval "YLÖNENE!" a rozběhl se k němu. No rozběhl...mezi Laurim a ním byl
pouze gauč, který Laurimu pravděpobně zachránil život.
Nebo přinejmenším alespoň na nějakou chvíli zdraví. Poté,
co o něj Jukka zakopnul a rozplácl se na podlaze, Lauri využil příležitosti,
zaplul zpátky do ložnice a zamknul. Za chvíli se celým domem ozývaly
hlasité rány na dveře a Jukkův řev "YLÖNENE! JESTLI OKAMŽITĚ NEOTEVŘEŠ,
TAK SI MĚ NEPŘEJ!". Lauri zaváhal...pokud otevře,
zmlátí ho teď a možná i zabije. Pokud ho nechá do rána,
možná na to po té kocovině zapomene a nezbije ho vůbec.
Doufal v druhou možnost, když se ozvalo hlasité křupnutí a dveře ložnice povolily...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaký žánr fanfictions máte nejradši?

Komedie
Romanťárny
Slash
Drama
Jiný

Komentáře

1 Alexis Alexis | 30. května 2009 v 15:53 | Reagovat

No vypadá to více než zajímavě, ale spíš nšž na slash bych to viděla na drama s prvky slashe O_O  O_O

2 Guiltinka [adm.] Guiltinka [adm.] | E-mail | Web | 30. května 2009 v 18:51 | Reagovat

[1]: No tak...ono to pak bude víc slashový ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama